MOJE PSÍ DOUPĚ

Jak na nás působí vaše hádky? 
Spoustu lidí možná nikdy nenapadlo, jak hluboce se dotýkají psů hádky v domácnosti, kterým se čas od času nevyhne žádná rodina. Naši čtyřnozí přátelé si často zvýšený hlas během hádky berou osobně a odcházejí sklesle na své místo. Pes se může začít i některého z partnerů či dětí bát, pokud jsou hádky příliš časté a dotyčný člen rodiny v nich bývá dominantní. Snažte se proto před psem (i ostatními zvířaty) hádat co nejméně a pokud možno nezvyšovat příliš hlas. Pokud si potřebujete něco vyjasnit skutečně "důrazně", raději odejděte do jiné místnosti, ať zvíře nestresujete.

Jak bereme odchod člena z rodiny?
Pokud opustí domácnost jedno z dětí či jeden z partnerů, pes to pociťuje jako ztrátu člena smečky a dopadá na něj smutek. V mnoha případech pes znejistí a začne se bát, že postupně přijde i o své ostatní blízké včetně pána. Tato nejistota může mít za následek štěkání psa během naší nepřítomnosti. Psa za jeho štěkot po příchodu netrestáme, protože by si spojil náš příchod s trestem, což by situaci nevyřešilo, spíše by vše ještě zkomplikovalo. Psa trpělivě ujišťujeme, že ho neopustíme, svými častými krátkými odchody a následnými příchody, při kterých dostane pochvalu, že čekal a pamlsek. Pejskovi necháváme při odchodu k dispozici dostatek hraček a přístupné nejlépe všechny místnosti, aby mohl 'cestovat'. V tomto období je dobré psa odreagovávat dlouhými procházkami do přírody a návštěvami jeho psích kamarádů. Často také pomáhá pořízení druhého psa či kočky. 

Jak bereme příchod nového člena rodiny?
Pro psa ale mnohdy znamená stres i opačná situace, což je příchod nového člena rodiny (např. narození dítěte, pořízení druhého psa). Stává se, že pejsci cítí v příchozím konkurenci a protože ztrácí pocit vlastnictví jednotlivých předmětů v bytě, začnou si značkovat své teritorium očůráváním nábytku či stěn. Psa musíme ujistit svou pozorností, že se nemusí bát o postavení ve smečce a především naši lásku. V případě příchodu druhého psa dbáme na to, aby první pes vždy dostal misku s jídlem jako první, aby jsme se s ním jako s prvním pomazlili, abychom mu jako prvnímu nasadili před venčením obojek atd. 

Pokud se nám narodilo dítě, musíme stanovit pro oba stejná pravidla, tzn. dítě nesmí brát psovi hračky, kdykoli ho napadne, pokud dítě psovi ublíží, musíme jej před psem potrestat atd. Uvedené příklady samozřejmě platí i obráceně – např. pokud pes zavrčí na dítě kvůli hračce, před dítětem jej potrestáme (okřikneme či jím zacloumáme za kůži v zátylku). 

Chováme-li se již delší dobu podle těchto pravidel a pejsek doma stále značkuje, měli bychom zvážit možnost kastrace, kterou je ale nutné prodiskutovat s veterinářem. 

Děti
Zůstanu ještě chvíli u dětí. Našim potomkům musíme vysvětlit, jak se ke psovi chovat a kde jsou určité hranice. Dítě musí pochopit, že pes je přítel, se kterým si může hrát, ale ne hračka na hraní. Neměli bychom také zapomenout dětem objasnit, že věci, které vidí v televizi, nemají často nic společného s reálným životem. Jsou známy případy, kdy děti během hry vyhodily psa z okna, protože si myslely, že umí létat. Hlavně musíme jít vždy dítěti příkladem, protože se učí pozorováním dospělých.

Jak to řešíme, když jsme doma sami – štěkáme?
Především malá štěňata těžce nesou chvíle, kdy musí zůstat doma sama. Je nezbytné je na hodiny odloučení, kdy jsme například v práci, trénovat již během prvních dní v nové rodině. Nejdříve odcházíme častěji na krátkou dobu a postupně čas strávený mimo domov prodlužujeme. Pejskovi vždy necháme k dispozici vodu, jídlo (především pokud se jedná o štěně), dostatek hraček a pokud možno přístupné všechny místnosti. Máme-li doma štěně, odstraníme z jeho dosahu všechny nebezpečné předměty a věci, které nechceme, aby zničilo. Při příchodu pejska hodně chválíme a odměníme jej pamlskem. 

Pokud již dospělý pes během naší nepřítomnosti štěká a tento štěkot není způsoben nějakou změnou v rodině, zjistíme, zda je příčinou samota či stesk po pánovi. Pejska necháme doma s osobou, kterou nezná či zná jen minimálně, nebo se psím kamarádem – pokud je pes potichu, byla příčinou štěkotu samota a tento případ můžeme jednoduše vyřešit pořízením druhého psa nebo kočky. V případě, že však pejsek štěká i v přítomnosti tohoto návštěvníka, jedná se o stesk po pánovi a řešení tohoto problému je již složitější a vyžaduje hodně trpělivosti. 

Štěkání psa v naší nepřítomnosti můžeme také předejít napomínáním psa, pokud štěká u dveří v naší přítomnosti – tato metoda je vhodná především v panelákovém domě, kde žije hodně lidí pohromadě a proto se zde po psovi nevyžaduje hlídání v takové míře jako např. u rodinného domu. Když pes štěká, měl by ho vždy napomenout pouze jeden člověk. Pokud psa začně okřikovat více členů rodiny, pes si myslí, že upozornil svou smečku na možného nepřítele a ona se teď k němu přidává. 




Co když je nutné stěhování?
Pro psa také představuje stres stěhování. Zvykání si na nové prostředí usnadníme našemu kamarádovi, když mu hned po příchodu do nového bytu vyhradíme místo pro jeho pelíšek a misky. Pokud dáme pejskovi navíc hned najíst, spojíme mu toto místo s něčím příjemným a tak si rychleji nový domov oblíbí.

Jé a co cestování?
Další nepříjemnou záležitostí pro mnoho psů je cestování dopravními prostředky. Opět tady platí zásada, čím více psovi cestu zpříjemníme, tím raději s námi bude cestovat. Nikdy nesmíme zapomenout vzít s sebou našemu kamarádovi (obzvláště pokud se jedná o delší cestu) přepravku, deku na ležení, pitnou vodu, krmení, nějaký ten pamlsek a oblíbenou hračku. Psa při každé vhodné příležitosti venčíme a pokud to situace dovolí, necháme jej proběhnout.


Můžeme být i nemocní?
Když máte podezření, že je Váš pes nemocný, neváhejte a navštivte veterináře – včasnou návštěvou doktora můžete svému čtyřnohému kamarádovi zachránit život.
Pokud je pes vážně nemocný, má bolesti či se jinak trápí a není naděje, že by se jeho stav zlepšil, vysvoboďte ho z jeho utrpení a dopřejte mu důstojný odchod do psího nebe. V jeho posledních chvílích buďte s ním, stejně jako on stál po celý svůj život po Vašem boku a nikdy by Vás neopustil.

Jo a máte zodpovědnost?
A kdy psi pláčou nejvíce? Myslím, že odpověď zná dobře každý z nás… Nejvíce psi pláčou, když ztratí svého milovaného pána a jejich smutek je o to větší, když je jejich majitel odloží. Pes těžko chápe, že skončil v útulku kvůli stěhování do menšího bytu, nesmyslnému strachu z kontaktu psa s dítětem, kvůli špatné výchově svého majitele nebo, že jednoduše  přestal člověka bavit. Něco takového nechápu ani já, protože si myslím, že každá situace se dá řešit, aniž by musel být pejsek odloučen od svého pána. Je to jen věc priorit a hodnot a to vím, o čem mluvím, jelikož i naše rodina už řešila spoustu podobných záležitostí (několik stěhování, pobyt v cizině, stížnosti sousedů na štěkot atd.) a nikdy by nás ani nenapadlo dát naše psy pryč. Jsou to totiž členové rodiny a stejně tak, jako cítíme zodpovědnost vůči sobě my, "dvounožci", tak ji cítíme i k našim "čtyřnožcům".