Jdi na obsah Jdi na menu
 

EDOUŠEK

Chesapeake bay retriever

Původní zemí tohoto plemene jsou Spojené státy americké, ale jeho naprosté počátky jsou poněkud neprůzračné. Chesapeake bay retrievr vznikl údajně křížením dvou menších štěňat novofundlandského psa, která panu Georgi Lawovi věnoval kapitán britské armády, se psy dalších, místně příslušných loveckých plemen. Proto byl chesapeake bay retrievr již od počátku používán jako lovecký pes, zejména v těžko přístupných a bažinatých terénech. Jeho jméno je odvozeno od pobřeží Chesapeake, kde se loví kachny. Mrkejte jak je to tam suprový....

Zátoka Chesapeake je největším zálivem u ústí řeky ve Spojených státech. Leží u východního pobřeží Atlantského oceánu. 5. září 1781 se zde odehrála důležitá námořní bitva  americké války o nezávislost.

Záliv se rozkládá na zhruba 11 600 km²; k zálivu přísluší povodí více než 150 řek o ploše 166 534 km². Jeho jižní část je tvořena impaktním kráterem, který vznikl dopadem vesmírného tělesa v pozdním eocenu. K největším přítokům zálivu patří Susquehanna, Potomac, James River, Rappahannock, Patuxent, Choptank, Nanticoke a Pocomoke. Hlavní část zálivu, měřící asi 300 km, se rozkládá od ústí řeky Susquehanna na severním konci až k Atlantskému oceánu na jihu. Jeho šířka je od 6 km do 50 km (při ústí řeky Potomac). Břehy zálivu mají celkem délku asi 19 000 km. Průměrná hloubka činí 9 metrů, většina zálivu je však mnohem mělčí - méně než 2 m.

Tady je Chesapeakova země

 

 ze země

 

Edoušek velký generál

edadoma1.jpg

Čau kámo !

Tady je Edoušek - chesapeake bay retrievr miluju svou rodinu, miluju děti a i k cizím lidem se chovám poměrně srdečně - jsou-li vítáni.  Také jsem energií nabitý, inteligentní a velice charakterní pes. Přesto občas vystupuje i jedna z mých méně vyhledávaných vlastností - snaha o dominanci, především u psích kamarádů a také možná jsem někdy tvrdohlavý a svéhlavý kluk. Při práci určitě dovedu být velice houževnatý až tvrdý. V podstatě dokážu být laskavý pes, ovšem v některých situacích musím být já i všichni okolo mně velmi ostražití a dvěma slovami řečeno jsem nejspolehlivější pes kamarád a ochránce.

 

edadoma6.jpg

 

Tady to vidíte hlídám dveře od balkonu, aby nikdo nepovolaný k nám nepronikl !!! 

Výsledek obrázku pro smajlík úsměv velký

 

 

Dovolená na Sečské přehradě

Kamarádi moji velcí i malí, já tak rád jezdím na dovolené. A mám štěstí, že odpočinek povětšinou bývá někde u vody. Před dvěma lety Ždáň na Slapské přehradě a letos to je velké Sečské jezero.

Možná jsem vám ještě neřekl, že strašně rád plavu. Občas to vypadá, že jsem parník, to když u toho řádně odfukuju, jindy jako závodím s páníčkem. No jednoduše řečeno, kde je voda tam jsem já, velký chesapeake. Hrozně rád bych třeba bydlel někde v domečku u vody, možná by mi stačila velká zahrada s bazénem, v kterém bych mohl dovádět a vymýšlet moje skopičiny. Určitě bych tam pustil i moje kámoše Peginku a Kulíška, pokud by chtěl i někdo další já bych mu určitě nebránil. Každý správný pes a obzvlášť retrívr, chesapeak, labrador se šplouchá v mokru rád. A je jedno jestli je to louže, potok, řeka, jezírko, moře či oceán. Vše je to mokré a chladivé. Já osobně se musím občas i vykoupat ve vaně, ale to mě fakt nebaví. Nesmím a ani nemůžu si zaplavat, zaplácat tlapkami, postříkat okolí. Tam jen stojím, čekám až mě našamponují a pak hurá sprcha, ze mně mydliny umyje a já jsem hned navoněný frajer mojí paničky. 

Ale abych se vrátil k tomu co jsem chtěl povídat. Přehrada Seč by byla dobrá volba radili se moji dospěláci s námi hafíky. Já jásal, skákal do výšky a pobrumlával si radostí. Peginka se jen tak koukala a Kulíšek běhal okolo nás. Ten nemá tolik zkušeností jako já, ale rád se přiučí.

Jsem vlastně pěkné éro. Přinutil jsem paničku, aby opravdu zajistili opět chatičku a jeli jsme k přehradě. Cesta byla zdlouhavá, museli jsme dvakrát přestupovat, ale byla celkem legrace. Já cestou ječel, Kulíšek chrápal a Peginka vyplašeně koukala kam zase jede. První přestup byl v Hradci Králové. Na přestup bylo dost času, tak jsem si to napálil do sámošky přes ulici a prolezli jsme jí celou, protože bylo nutné ještě něco dle mého názoru dokoupit. Aby bylo jasno, já jsem velký generál a tak mě musí všichni poslouchat. Batohy byly narvané k prasknutí a hurá na další autobus. 
Nevěřili by jste co si ten řidič vůbec dovolil. Řekl, že ty čokly nepoveze, protože nemají košík. Dovolil si teda hodně i na mě. Vynadal jsem mu svým psím způsobem, až se mu ježily vlasy na hlavě, kterých tam měl pomálu. Raději proto souhlasil a do Pardubic nás odvezl. Všichni byli spokojení jen já brumlal celou cestu. Není se čemu divit, jel s tím jak kdyby to ukradl a nevěděl jak točit volantem. Já bych byl řidič to by jste koukali, jen kdyby mně tam pustil. Hrůza, jak znám paničku, kdyby mohla určitě by vystoupila. Vydrželo se to a po pause se pokračovalo dále dalším autobusem do Seče. 
Vystoupili jsme na náměstíčku u kostelíčka a kam teď? No přeci do kempu, ale kde je. Rozhlížím se, žádná směrovka či ukazatel. Z batohu tedy vyndavám svůj tablet a načítám navigaci. Okolo chodí lidi a koukají co to ten pes tady vyvádí? Myslím si, neviděli jste snad techniku! Jupí zajásám a vyrážím jak střela ze zastávky a hurá po ulici směr kemp. Všichni jdou za mnou, já velím výpravě. Cíl kemp mně rychle přešel, když mě do nosánku zavanula vůně jídla. Byla tak intenzivní a lákavá. Kdo by z vás odolal, já tedy ne. Vtáhl jsem je všechny do té restaurace na zahrádku a unaveně sebou seknul a odfukoval. Miska s vodou byla a i něco dobrého. Dospěláci se posilnili, občerstvili a vyrazilo se na pochod směr cíl. No nemyslete si nebylo to už daleko jen kilometr. Přeci si nebudu ničit svoje mladé nožky. Kulíšek byl mazanější ten se nechal nést celou cestu lenoch jeden. Vesele koukal kde co lítá a já musel šlapat sám. 
V recepci nám paní dala klíč od chatky a my se šli ubytovat. Celou jsem jí pročmuchal a zkontroloval, zda je v pořádku. Byly tam postele, lednice, kuchyňská linka a stůl se židlemi. Vybral jsem si tu postýlku proti oknu a nařídil všem, aby zaujali spoje místo. Tý jo ty koukali možná víc než já. Kam se na to hrabe ta chatka z Bezdrevu. Jásal jsem. Nebyla tam lednice, ani linka. Výhodu to tu mělo taky proto, že zde byl záchod pro dospěláky. A ten výhled na přehradu jedna báseň. 

 

 

Kamarádi mám smutnou zprávu - nadešel můj čas,

dne 13. prosince 2016 ve 14.50 hodin

dotlouklo moje srdíčko v Klíčanech po krátké nemoci. Oznamuji vám všem, že jsem musel odejít do míst odkud není návratu, zpět sem na lidský svět, ale věřte budu stále dohlížet na vás všechny z obláčku, protože vás nikdy nepřestanu mít rád. Váš Edoušek

 

 

Příspěvky

Můj kamarád Edoušek a papání

24. 3. 2015

 
Celý příspěvek | Rubrika: EDOUŠEK | Komentářů: 0

PŘÍPRAVA NA DOVOLENOU ZÁŘÍ 2015

31. 3. 2016

 
Celý příspěvek | Rubrika: EDOUŠEK | Komentářů: 0

HURÁ JEDU NA DOVOLENOU ZÁŘÍ 2015

31. 3. 2016

 
Celý příspěvek | Rubrika: EDOUŠEK | Komentářů: 0

Září 2015 - MARIÁNKY HURÁ, JSEM NA DOVOLENÉ

14. 1. 2017

 
Celý příspěvek | Rubrika: EDOUŠEK | Komentářů: 0

DALŠÍ DEN MOJÍ DOVOLENÉ V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH

29. 1. 2017