VELKÁ HOLKA
Po absolvování vysoké školy pro vodicí pejsky ve Strakách, jsem se šla předvést co všechno umím. Bydlela jsem v rodinném domečku s mým pánečkem. Dováděla jsem na zahradě, občas něco dobrého slupla a občas jsem ho někam dovedla kam potřeboval. Byly to super časy. Loni však jeho zdravotní stav nedovolil, aby se o mne dále staral a tak jsem se vrátila do psí školky a rozhodovalo se co se mnou bude dál. Bylo mi z toho smutno, nevěděla jsem kam půjdu a jací na mne budou ty noví lidé.
V dubnu jsem se dověděla, že se jedu předvést. Tak jsem se na to řádně připravila. Učesala jsem se, navoněla vzala jsem si čistý postroj a jelo se do Lysé nad Labem na vlakové nádraží.
Tam jsme se sešli s paní a pánem a šlo se do ruchu města. Vedla jsem paní, pak pána a mně se to moc zamlouvalo. Pak jsme si sedli do restaurace na kafčo, límu a čaj. Přitom si pořád o mně povídali a vyzvídali.
Já se k paní tulila, protože se mi líbila a pána jsem zase olizovala, aby se přimluvil a vzali si mne. Když si dopovídali, vyrazila jsem zase do ulic, vedla jsem pána, ten si to pochvaloval. V mojí hlavičce jsem spřádala plány jaké to bude pokud to bude. Došli jsme společně všichni k nádraží. Tam naše cesta končila. Dohodli se s paní cvičitelkou, že si to rozmyslí a dají brzy vědět. Odjížděla jsem nerada, s otázkou co mne asi dál čeká. Jak dlouhá bude ta doba na rozmyšlenou? To vůbec neřekli...... ach jo,